Corporate / M&A

Czech Republic: Crowdfunding - Introduction to Regulatory Framework

Crowdfunding has become an increasingly popular method of financing in recent years. While this method of raising funds from the wider public creates a lot of new investment opportunities, there are also risks associated with it. EU financial market regulators are responding to the growth of crowdfunding and related risks in order to protect investors.

Crowdfunding: definition & models

The term crowdfunding first appeared in the 1990s to describe an internet platform designed to collect funds to finance various artistic or social projects. Nowadays, there are thousands of crowdfunding platforms all around the world. The most successful platforms include GoFundMe, Kickstarter, Indiegogo, RocketHub and FundRazr.

Basically, crowdfunding is a form of funding a project or venture by raising monetary contributions (usually small amounts) from a large number of people (investors), typically via the internet. Crowdfunding usually involves three participants: (i) the operators of the crowdfunding platform, who set the conditions for the functioning of the platform, and determine the requirements for accepting a project; (ii) investors, who provide their resources to finance individual projects offered through the platform; and (iii) applicants, who request funds needed to implement their projects.

The types of financed projects can vary: development of new technologies, works of art and cultural events, but also private real estate purchases or loans to buy a car or other consumer goods.

The traditional crowdfunding model is donation-based crowdfunding, which is used to raise funds, mostly for charitable or other public purposes. The legal relationship under which the investor provides resources to the applicant is usually based on a donation contract, and therefore investors do not expect an immediate economic consideration or service from the applicant.

Today, however, the most popular crowdfunding model is reward-based crowdfunding, which is a model based on economic compensation. This compensation may be either material or financial. Reward-based crowdfunding with material consideration is often used to fund arts projects (films or music albums, books or theatre performances) to support certain communities or organisations, but also to finance various technical and technological innovations. The legal relationship between the investor and applicant usually has the nature of a donation agreement, purchase agreement or agreement on the provision of services, and often it is a combination of these.

On the other hand, there are different models of reward-based crowdfunding with financial consideration. One of these is debt/lending based crowdfunding, where each investor decides how much to lend the respective applicant or specific project (peer-to-peer lending, “P2P”), and possibly lending companies to other companies (business-to-business lending, “B2B”). The legal relationship between the contributor and the applicant is usually regulated by credit agreements or loan agreements.

The last crowdfunding model with financial consideration – equity based crowdfunding – is a platform mediating investment interests in business corporations or to a particular asset when the contributor becomes the owner of that asset, or of an interest in a company. This model is most commonly used by start-up companies and entrepreneurs in the IT sector.

Regulation of crowdfunding in the Czech Republic

Czech law does not explicitly regulate crowdfunding, but it does lay down certain rules and limitations for the collection of funds from the public and their use, rules on consumer protection and the prevention of money laundering.

In addition to the general rules establishing consumer protection conditions, including the negotiation of contracts through the internet, regulated by the Civil Code and the Consumer Protection Act, the following Czech laws may be applicable: (i) the Act on Banks, which prohibits the acceptance of deposits from the public without a banking licence; (ii) the Act on Payment Systems, determining rules for the provision of payment services, including transfers of funds; (iii) the Act on Capital Markets, regulating the mediation of investments in shares and bonds and public offerings; (iv) the Act on Public Collections, regulating the collection of voluntary cash contributions from contributors for a predetermined public benefit; and hypothetically also (v) the Lottery Act, where winning or losing is decided by chance.

Whereas those rules are fragmented into many Acts, and it is not always clear which set of rules will apply to each platform, there are many platforms that work outside the statutory regime. Therefore, it would be desirable to adopt a comprehensive regulation laying down rules that are in accordance with the individual sector regulation.

The Czech Ministry of Finance is currently preparing a new Act on Consumer Credits, which will tighten the conditions for the provision and procurement of credits to consumers, probably also including some form of regulation of dedicated crowdfunding platforms for the funding of consumer loans.

Moreover, the EU has long been considering the establishment of harmonised crowdfunding legislation. The European Banking Authority (“EBA”) as well as the European Securities and Markets Authority (“ESMA”) proposed a series of measures to reduce risks connected with crowdfunding, including the possibility of introducing specific registration and regulation of operators of crowdfunding platforms.

It is expected that future EU legislation, which should be presented by the European Commission later this year, will resemble the system in the UK, where crowdfunding platforms need to be licensed by the British Financial Conduct Authority.

Czech law does not explicitly regulate crowdfunding, but it does lay down certain rules and limitations for the collection of funds from the public and their use, rules on consumer protection, and the prevention of money laundering.

Česká republika: Crowdfunding - Úvod do právní úpravy

Crowdfunding je v posledních letech stále oblíbenějším způsobem financování. I když tato metoda získávání finančních prostředků od širší veřejnosti vytváří množství nových investičních příležitostí, jsou s ní spojená také mnohá rizika. Regulátoři finančního trhu EU se snaží reagovat na růst crowdfundingu a s ním souvisejících rizik za účelem ochrany investorů.

Definice crowdfundingu a jeho jednotlivé modely

Pojem crowdfunding začal být používán v 90. letech 20. století jako pojmenování internetové platformy uzpůsobené k získávání finančních zdrojů pro rozličné umělecké a sociální projekty. Za poslední desetiletí však zájem o crowdfunding značně narostl a v současnosti existují tisíce crowdfundingových platforem po celém světě. Mezi nejúspěšnější projekty se řadí např. GoFundMe, Kickstarter, Indiegogo, RocketHub a FundRazr.

Crowdfunding je v podstatě forma financování projektu nebo společnosti spočívající ve shromažďování peněžních příspěvků (obvykle malých částek) od velkého množství osob (investorů), typicky přes internet. Crowdfunding obvykle zahrnuje tři strany: (i) provozovatele crowdfundingové platformy, tj. osoby řídící crowdfundingovou platformu, které stanovují podmínky fungování platformy a určují náležitosti pro přijetí projektů; (ii) investory, kteří poskytují své finanční prostředky k financování individuálních projektů nabídnutých prostřednictvím platformy; a (iii) uchazeče, resp. žadatele, kteří požadují finanční prostředky potřebné k realizaci svých projektů.

Záměry financovaných projektů mohou být různé. Může jít o vývoj nových technologií, umělecká díla či kulturní akce, ale také o koupi nemovitého majetku nebo půjčky na koupi automobilu nebo jiného spotřebního zboží.

Tradiční crowdfundingový model je založený na darech (donation-based crowdfunding). Tento model je používán především ke shromažďování finančních prostředků určených na charitativní a jiné veřejně prospěšné účely. Tento typ crowdfundingu obvykle funguje na bázi darovací smlouvy, proto investoři od žadatele neočekávají přímé protiplnění ať už finanční nebo formou služeb.

Dnes je však nejoblíbenější crowdfundingový model založený na protiplnění (reward-based crowdfunding), která mohou být jak věcného, tak finančního charakteru. Crowdfunding s věcným protiplněním je často používaný k zajištění podpory uměleckým projektům (filmy nebo hudební alba, knihy nebo divadelní představení), k podpoře určitých spolků nebo organizací, ale také k financování rozličných technických a technologických inovací. Právní vztah mezi investorem a žadatelem je obvykle upraven smlouvou darovací nebo kupní a často se také jedná o jejich kombinaci.

Na druhou stranu, existuje mnoho různých modelů crowdfundingu s finančním protiplněním. Jedním takovým je úvěrový crowdfunding založený na vztahu dlužník/věřitel (debt/lending based crowdfunding), kde se každý investor má možnost rozhodnout kolik půjčí kterému konkrétnímu žadateli nebo na který konkrétní projekt (peer-to-peer lending), případně může jít o půjčování jedné společnosti druhé (business-to-businesss lending). Právní vztah mezi přispěvatelem a žadatelem je obvykle upraven úvěrovou smlouvou nebo smlouvou o zápůjčce.

Posledním modelem s finanční kompenzací je tzv. investiční crowdfunding (equity based crowdfunding). V případě investičního crowdfundingu zprostředkovává platforma účast v obchodních společnostech nebo vztah ke konkrétnímu aktivu, kdy se přispěvatel stává vlastníkem tohoto aktiva, nebo podílu ve společnosti. Tento model je nejčastěji využíván ve start-up společnostech a podnikateli v IT sektoru.

Regulace crowdfundingu v České republice

České právo neupravuje crowdfunding výslovně, ale stanovuje určitá pravidla a omezení pro shromažďování a použití finančních prostředků od veřejnosti a pravidla na ochranu spotřebitelů.

Kromě obecných ustanovení, která upravují ochranu spotřebitele včetně uzavírání smluv přes internet, obsažených v občanském zákoníku a zákoně o ochraně spotřebitele, přichází v úvahu aplikace následujících předpisů: (i) zákon o bankách, který zakazuje přijímání vkladů od veřejnosti bez bankovní licence; (ii) zákon o platebním styku, stanovující pravidla poskytnutí platebních služeb včetně převodu finančních prostředků; (iii) zákon o podnikání na kapitálovém trhu, upravující zprostředkovávání investic do akcií a dluhopisů a rovněž veřejnou nabídku cenných papírů; (iv) zákon o veřejných sbírkách, který upravuje shromažďování dobrovolných finančních příspěvků od přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel; a hypoteticky také (v) zákon o loteriích, kde výhra či prohra je otázkou náhody.

Vzhledem k tomu, že jsou tyto normy roztříštěny do mnoha předpisů a není vždy jasné, které normy se budou aplikovat na konkrétní platformu, existuje u nás mnoho platforem fungujících mimo zákonný režim. Z tohoto důvodu by bylo vhodné přijmout jednotnou úpravu, která by byla zároveň v souladu s jednotlivou sektorovou regulací.

Ministerstvo spravedlnosti v současnosti připravuje nový zákon o úvěrech pro spotřebitele, který by měl zpřísnit podmínky pro poskytování a zprostředkování úvěru spotřebitelům. Tento zákon by měl obsahovat také regulaci crowdfundingových platforem pro financování spotřebitelských úvěrů.

Rovněž Evropská unie dlouhodobě zvažuje zavedení harmonizované legislativy v oblasti crowdfundingu. Evropský orgán pro bankovnictví (The European Banking Authority), stejně jako Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Markets Authority) vytvořili řadu návrhů na opatření ke snížení rizik spojených s crowdfundingem včetně specifické registrace a regulace osob řídících crowdfundingové platformy.

Očekává se, že se budoucí evropská legislativa, která by měla být představena Evropskou komisí ještě v tomto roce, bude podobat systému Velké Británie, kde crowdfundingové platformy musí být licencovány britským finančním regulátorem — Financial Conduct Authority.

České právo neupravuje crowdfunding výslovně, ale stanovuje určitá pravidla a omezení pro shromažďování a použití finančních prostředků od veřejnosti a pravidla na ochranu spotřebitelů.